Při startu notebooku s klasickým diskem by asi málokdo nechtěl rychlejší SSD. Jenže ta cenově dostupná mají malou kapacitu. Jak i do běžného notebooku dostat klasický disk a SSD najednou a mít výhody obou? Ale pozor, nemyslíme jen hybridní disky, které využívají SSD jako cache. Co třeba duální disk? A co když starým diskem nahradíte mechaniku?

1. Úvod a testovací metodika

Hlavním motivací k tomuto článku bylo moje nutkání konečně vyměnit v notebooku pomalý disk za SSD. Jenže jsem nechtěl přijít o původní velký disk a nosit s sebou externí jsem odmítal. Pak jsem v jedné z diskusí našel inspiraci – možnost původní disk vložit místo pevné mechaniky.

Původně tedy měl vzniknout jen článek o tom, jaké toto má výhody, nevýhody a jaké jsou rozdíly, například vliv na baterii nebo na výkon. Pak mě ale trkla další myšlenka. Proč nevzít i další typy disků a všechny porovnat. Vždyť jsem byl na tiskovce, kde Western Digital mluvil o novém typu disku, který bude zcela prvním svého druhu, z čeho se nakonec vyklubal WD Black² – SSD a HDD v jednom pouzdře.

V dnešním článku se tedy podíváme na všechny dostupné technologie, které lze v notebooku mít. Jedná se o SSD, hybridní disk SSHD, plotnový disk pomalejší i rychlejší, DualDrive v podání Western Digital a možnost, jak využít šachtu nepotřebné optické mechaniky. Notebook jsem zvolil proto, že lépe vyniknou rozdíly nejen ve výkonu, ale i v provozních vlastnostech, ovlivněna je třeba právě výdrž baterie.

Podíváme se na tradiční testy výkonu, ale i testy z praxe, ve kterých uvidíte třeba rychlostní rozdíl při načítání operačního systému nebo vliv na výdrž baterie, který není nezanedbatelný.

Nakonec si vše zrekapitulujeme a řekneme, co je nejvýhodnější. Testoval jsem na už dva roky starém notebooku za 16 tisíc podle metodiky, kterou si probereme dále.

Testovací metodika

Původní používaný disk s nainstalovaným systémem a programy jsem klonovoal pomocí AOMEI Partition Assistant. Tento nástroj je zdarma. Následně byly provedeny optimalizace pro SSD, pokud to bylo zapotřebí.

Pro komplexní informace o discích jsem využil CrystalDiskInfo. Pro testy výkonu a přenosových rychlostí jsem zvolil benchmarky CrystalDiskMark, HD Tune a ATTO Disk Benchmark.

A nakonec pro účely zjištění výdrže baterie s jednotlivými typy disků jsem zvolil utilitu Battery Info View. Zde jsem nastavil logování stavu baterie každých 10 sekund. Systém Windows 7 byl nastaven na režim Rovnováha s vypnutými funkcemi ztmavení a vypnutí displeje a přechodu do režimu spánku.

V testovacím scénáři video byla vypnuta Wi-Fi, jas displeje byl nastavený na 50 % a přehrávalo se HD video o velikosti 7 GB z oddílu D (pokud byl k dispozici). Pro výdrž baterie při prohlížení webu jsem jas snížil na 20 % a ve webovém prohlížeči Mozilla Firefox se každých 30 sekund obnovovala titulní stránka PCTuning.cz.

Scénáře odrážejí běžné používání notebooku a zároveň je na nich vidět rozdíly při použití jednotlivých disků.

Rychlost nastartování systému jsem měřil pomocí aplikace Boot Timer, který začne počítat čas od začátku spouštění systému po načtení všech jeho komponent.

Všechny testy probíhaly na multimediálním notebooku HP Pavilion dm4-2020sn. Ten je osazený dvoujádrovým procesorem Intel Core i5-2410M s frekvencí 2,3 GHz (2,9 GHz Turbo). Operační paměť má kapacitu 4 GB a operační systém Windows 7 Home Premium je 64bitový.

2. Migrujeme na nový disk

V této kapitole se podíváme, jak rychle a lehce přesunout starý systém i se vším potřebným na nový disk. Někteří samozřejmě namítnou, že čistá instalace je lepší, což nezpochybňuji. Avšak méně zkušení uživatelé pravděpodobně raději sáhnou po automatizované migraci, než vše instalovat a nastavovat od začátku.

Z počátku vše vypadalo snadno. Přeci jen, Samsung i Western Digital měli ke svým produktům i CD/flash disk s programem na migraci. Realita však byla taková, že ani jeden nefungoval korektně. Placených fungujících nástrojů je spousta, ale já jsem chtěl něco, co si může dovolit každý. Volba pak padla na konečně fungující AOMEI Partition Assistant. Verze Standard je zdarma a to jak pro domácí tak i komerční použití.

Pro začátek si přes tento program vytvoříme bootovací flash disk nebo CD ze kterého pak nabootujeme. V této fázi možná budete vyzvání ke stažení balíčku souborů Windows AIK. Po stažení a nainstalování už můžete vytvořit bootovací médium s WindowsPE a programem AOMEI Partition Assistant.

Po úspěšném spuštění WinPE se vám objeví okno s programem AOMEI. Zde nás zajímá položka Migrate OS to SSD or HDD.

V dalším kroku si vybereme náš nový disk, kam chceme původní operační systém překopírovat. Můžeme si také systémový oddíl zvětšit či zmenšit podle potřeby.

Ještě před započetím procesu jsme informováni, abychom po dokončení vyměnili původní disk za nový. Potvrdíme tlačítkem Finish a pak už jen zvolím Apply.

Ve shrnutí vidíme všechny úkoly, které se provedou. V našem případě je to jen migrace operačního systému na nový disk. Časový odhad překopírování 100GB oddílu je přibližně tři čtvrtě hodiny.

Po dokončení máme hotovo. Na novém disku máme stejný operační systém. Někdo by řekl, že je jednodušší udělat bitovou kopii. V tomto případě se ale aplikují i úpravy nastavení systému v případě SSD.

3. Plotnový disk – HDD

Nejrozšířenějším úložištěm je v dnešní době plotnový disk. Uvnitř něj se nacházejí plotny, na které se ukládají data s využitím magnetického záznamu. Výhodou je vysoká kapacita, která dnes v noteboocích, kde se nacházejí menší, 2,5palcové disky, dosahuje 1 TB (modely s kapacitou 2 TB nepočítám, protože mají zvýšený profil 15 mm).

Tyto disky mají však jednu nevýhodu. A tou je riziko poškození při špatném zacházení se zapnutým notebookem. Třeba takový pád se stolu může udělat definitivní tečku za vašimi zapsanými daty.

Všechny notebookové pevné disky mají rychlost otáčení ploten od 5400 do 7200 otáček za minutu. Většinou jsou to přesné hodnoty 5400 nebo 7200 otáček, ale někteří výrobci vyrábějí i disky s rychlostí 5900 otáček za minutu apod. My jsme si do našeho testu vybrali dvě nejběžnější rychlosti.

Western Digital Blue je úsporný disk s rychlostí 5400 ot./min. Tento disk již byl v notebooku a je tedy nějakou dobu používaný, nicméně tento handicap by neměl být tak znatelný. Jeho kapacita je 640 GB.

Takový už dnes neseženete, jelikož se používají 500GB plotny, zatímco u tohoto modelu měla jedna plotna kapacitu 320 GB. Cena takového disku se pohybovala okolo 1 350 Kč s DPH.

Při pohledu na všechny benchmarku je vidět, že se jedná o základní, líný notebookový disk. Zajímavé tedy zajímavější tedy budou až další modely a také vzájemné srovnání.

Rychlejším plotnovým modelem je Western Digital Black, který má rychlost ploten 7200 otáček za minutu. Disk je sice rychlejší, ale o to větší je riziko poškození disku. Navíc jsou rychlejší disky obecně o něco hlučnější a také produkují více vibrací. Náš model měl kapacitu 500 GB.

Dle výsledků je již disk o poznání rychlejší, pořád ale budete mít rotující disk, vydávající hluk a vibrace. Na druhou stranu nabídne vysokou kapacitu. Jeho cena se přitom pohybuje okolo 1 500 korun s daní.

4. Flash disk – SSD

SSD asi netřeba představovat, jen v rychlosti klíčové vlastnosti – nemá mechanické součástky, pro uchování informací využívá paměti flash, které znáte třeba z paměťových karet nebo klíčenek. Jedná se o statické paměti, což je rozdíl oproti dynamickým paměťovým čipům, které se nacházejí na operačních pamětech, přestože vypadají stejně. U SSD záleží i na typu použitých pamětí (SLC, MLC, TLC, V-NAND), počtu paměťových čipů a použitém řadiči. Tato kombinace udává výkon a životnost SSD.

Článek vznikl v době, kdy jsem migroval z plotnového disku na SSD. Pro své potřeby a pro způsob používání notebooku, jsem dle ohlasů a referencí zvolil Samsung 840 EVO s pamětmi TLC. Ty mohou v jedné buňce uchovat až 3 bity. Další výhodou je i funkce Rapid mode, která všechen obsah určený k zápisu, nejdříve uloží do operační paměti a následně pomalu ukládá na disk (slovo pomalu je zde použito proto, že do RAM se data zapisují rychlostí několik GB za sekundu, zatímco na disk jen okolo 500 MB/s. Jinak se samozřejmě jedná o nejrychlejší možné řešení pro ukládání dat).

Oproti plotnovým diskům jsou SSD také ve většině případů lehčí. Když jsem měl 840 EVO poprvé v ruce, myslel jsem si, že uvnitř nic není. Váží totiž pouhých 43 gramů, což je méně než polovina klasických disků. Plotnové disky váží okolo 100–110 gramů.

Pro svižnost systému a dalších aplikací je klíčová především rychlost čtení a zápisu malých souborů a přístupová doba. A právě zde jsou SSD desetinásobně rychlejší než běžné disky. Jsou ale dražší a s menší kapacitou.

Samsung u modelu 840 EVO používá paměti TLC, avšak část z nich pracuje jenom ve dvou úrovních. Část disku je tedy rychlejší, než zbytek.

V tomto případě pořídíte 120GB model za necelé dva tisíce. Na výběr je více verzí. Liší se dodávaným příslušenstvím, třeba redukce na 2,5palcový disk pro připevnění ve stolním počítači a k tomu třeba ještě SATA redukci do USB pro pohodlné přenesení dat.

5. Hybridní disk – SSHD

S hybridními disky to vydržel nakonec jen Seagate. Proč hybridní? Jedná se o běžné rotující disky, ale vyrovnávací paměť je mnohem větší a elektronika s ní pracuje trochu jinak. V běžném notebookovém disku má vyrovnávací paměť cache 8-32 MB. Zde má ale 8 GB. K čemu? Pro často používané soubory.

Do této části disky, která je tvořena rychlými flashovými pamětmi, jsou nahrány soubory, ke kterým se často přistupuje. Jsou to tedy části systém při bootování a další programy, které často spouštíte. Výsledkem je tedy rychlost startu operačního systému a několika programů, které jsou v této paměti uloženy, srovnatelná s SSD. Výhodou však je, že máte i celý 1TB disk.

Seagate Laptop SSHD je v notebookovém formátu dostupný s kapacitou 500 GB nebo 1 TB. Verze pro stolní počítače se nabízí v kapacitách 1, 2 nebo 4 TB. Flashová část má vždy 8 GB, což stačí pro operační systém a několik nejpoužívanějších programů.

Plotny se otáčejí rychlostí 5400 otáček za minutu. Pokud tedy budete mít program, který není předpřipravený, bude se spouštět běžnou rychlostí. Tedy pomalu.

Někteří majitelé SSHD si stěžují na to, že hlavičky cvakají. Já jsem nezpozoroval jiné chování oproti ostatním plotnovým diskům, stejně tak jsem neměl žádný technický problém.

Cena tohoto modelu je okolo 2 400 Kč.

6. Plotnový a flashový disk v jednom pouzdře – DualDrive

Western Digital zašel ještě dál a vytvořil tzv. DualDrive, který modelově označil jako Black². Tento produkt totiž kombinuje nízký (7mm) plotnový disk WD Slim, na kterém je nalepený tištěný spoj s paměťovými čipy (tedy SSD bez vnějšího krytu). Tyto dva disky pak sdílí jeden konektor a dělí se o rychlost a přenos dat.

Pro operační systém a programy je zde 120 GB, což je právě zmiňované SSD. Pokud disk připojíte poprvé, uvidíte jen tuto část a kapacitu. Po té musíte nainstalovat speciální ovladače od WD, které mají velikost okolo 20 MB, které zpřístupní 1TB plotnovou část.

Řešení je to tedy pro notebooky velmi elegantní a máte všechny výhody v jednom balení. Fantastické. Nicméně cena je trochu vyšší – necelých 5 000 Kč. Pokud bychom stejná zařízení kupovali samostatně, tak se dostaneme na cenu 3 500 Kč.

V další části se ale podíváme, jak podobnou kombinaci vytvořit. Budeme k tomu potřebovat jen notebook s optickou mechanikou a jistotu, že mechaniku tak často, abychom ji museli nechávat uvnitř notebooku (pořád vám ale zůstane jako externí, pokud si pořídíte rámeček).

V grafu programu HD Tune je krásně vidět, jak se testuje celý disk. Začátek (prvních 10 % procent) se testuje SSD a zbytek je pak plotnový disk.

Naopak CrystalDiskMark testuje jen vybrané oddíly. Můžeme si tedy změřit rychlost SSD a HDD. Tento rozdíl je níže. Vlevo flashový a vpravo plotnový disk.

Výše uvedené rychlosti platí ale pouze v případě, že se využívá jedna nebo druhá část. Je to kvůli tomu, že obě části sdílejí jedno rozhraní. Pokud zatížíme obě části najednou, dostaneme takovýto výsledek. Čtení sekvenční a velkých bloků dat spadne na méně než poloviční rychlost.

 

7. Pevný disk místo optické mechaniky

Tento postup není nic světoborného. Ale znám mnoho lidí, kteří mají notebook s optickou mechanikou a použijí ji přitom dvakrát do roka. Zde se přímo nabízí vyměnit ji za pevný disk a koupit SSD. Otázkou je, do jaké míry má smysl. Pro někoho ale určitě.

Na obrázku výše vidíte, co vše je potřeba. Nějaké SSD, redukci pro disk na místo optické mechaniky a případně i rámeček pro starou mechaniku. Rámeček seženete na portálu eBay za pár korun, redukci za částku okolo 350 Kč i v našich internetových obchodech. Jen si dejte pozor na výšku – změřte si, jestli má vaše mechanika na výšku 9,5 nebo 12 mm.

Následuje jednoduchý proces, který se liší model od modelu. Musíte vytáhnout původní mechaniku, disk a vložit SSD s plotnovým diskem v redukci. V případě mého HP to znamenalo vyndat baterii, odšroubovat dva šroubky, pak další dva a měl jsem přístup ke všemu potřebnému. Pak už jen stačilo odjistit starou mechaniku.

Ze staré optické mechaniky nesmíme zapomenout sundat přední panel a dát jej na redukci. Jinak byste z vašeho notebooku vytvořili opravdu nepěkný kousek. V tomto případě jsem měl ale smůlu. Na redukci byly navíc jakési pacičky s otvory. Přes ty jsem nebyl schopen panel mechaniky nasadit a tak jsem je odřízl.

Po tomto zákroku už vše šlo naprosto hladce. Je tedy možné, že se ani vy, pokud tento postup zvolíte, nevyhnete modifikacím.

Moje redukce od výrobce SilverStone má celkem vyváženou diodu, nesvítí ani moc, ale ani málo. Samozřejmě by zde nemusela být vůbec. Pokud nechcete, aby svítila, stačí pouze odpojit dvoupinový konektor. Dioda je vícebarevná a vedle klidu indikuje především aktivitu disku. Dejte si však pozor na čínské redukce, u kterých si mnoho uživatelů stěžuje na abnormálně jasnou diodu a drátky ihned přestřihávají.

8. Výsledky s komentářem

Začneme asi tím, co bude nejvíce z vás zajímat a co je nejužitečnější. Tím je asi rychlost spuštění systému. K němu jsem připravil i video, kde jsou rozdíly krásně vidět.

Oba disky, které mají SSD, jsou tam tom obdobně. Překvapivě dobře ale funguje hybridní disk, který má ve své 8GB paměti cache nahrané často používané soubory. Než tedy dosáhnete stejně rychlého startu systému jako u SSD, budete muset počítač nějakou dobu používat a restartovat.

Dalším jistě hodně sledovaným grafem je test vlivu na výdrž baterie. Ve dvou scénářích (přehrávání videa a prohlížení webu) jsem změřil výdrž baterie s jednotlivými typy disků. Zatímco u čtení takové rozdíly nejsou, při prohlížení webu vyhrávají plotnové disky nad kombinací se SSD!

Naprostým vítězem je zde hybridní disk SSHD, který dokázal například oproti původnímu plotnovém disku prodloužit výdrž o hodinu a půl. Oproti SSD je dokonce výdrž o dvě hodiny delší, což mě osobně zaskočilo. Pravděpodobně se webová cache také ukládá na flashovou část a disk je tedy velmi úsporný.

V případě teploty pevných disků jsou si všichni, dá se říci, rovni. Opět ale překvapí, že plotnové disky měly teplotu nižší, než třeba SSD.

Zde následují běžné testy, jako například sekvenční čtení. K tomu není co dodat, výsledky jsou dle očekávání.

Zde se jen potvrzuje, že SSD pracuje s náhodným přístupem k malým souborům lépe, což je právě onen znatelný rozdíl v rychlosti při používání notebooku.

Další výhodou SSD je velmi rychlý přístup k datům. To vše jsou ale už dávno známé informace, takže nic nového. Tento vše jen potvrzuje.

Nakonec už jen pár slov závěrem.

9. Závěr a hodnocení

Abychom to měli formálně kompletní, zde je graf s výsledky celkového hodnocení, ve kterých jsou ovšem zahrnuté pouze hlavní benchmarky, tedy jen rychlost disků. Z něj nám vychází SSD jako nejlepší volba, jako druhý WD Black² a nakonec trojice plotnových disků.

To bychom měli. Teď jdeme tradičně na poměr ceny a kapacity. Zde opět vítězí plotnový disky, kde je ale i SSHD, nejdráž vychází SSD a obě možnosti kombinace SSD a HDD jsou na stejné úrovni.

Pokud jste si prohlédli i další výsledky, třeba rychlost spuštění systému nebo výdrž na baterii, asi máte jasno. Po stránce provozních vlastností vychází nejlépe SSHD, tedy Seagate Laptop SSHD. Dostanete 1TB disk s chytrou velkou cache pamětí, kam si systém nahraje často spouštěné systémy. Získáte významný nárůst výdrže na baterii a rychlost spouštění systému a pár aplikací jako u SSD.

V grafu je ovšem u ceny vlastního řešení dvou disků započítán i nový pevný disk. Pokud tedy nějaký máte, můžete si odečíst cca 1500 Kč a koupit jen redukci a SSD. Tím se poměr ceny a kapacity docela hodně sníží. Nebudete mít ale mechaniku a přijdete o část výdrže. Ale určitě se toto řešení vyplatí. Zrychlení je znatelné.

Řešení od společnosti Western Digital je velmi zajímavé a opravdu první svého druhu. S výdrží si ale pohoršíte a cena taky není úplně přívětivá. Ale pokud chcete mít rychle spuštěné vše, co máte na systémovém oddílu a máte menší notebook bez optické mechaniky nebo možnosti použití mSATA disku, je to jediná možnost.

O obyčejných plotnových discích asi nemá moc cenu mluvit. Pokud vám dostačují, měnit je nemusíte. Disk s vyššími otáčkami je rychlejší ale žravější, disk s nižšími otáčkami neoslní rychlostí, ale notebook s ním vydrží déle.

A to je konec, přátelé. Doufám, že vám tento článek pomůže k tomu, abyste se svým notebookem byli spokojeni a mohli pracovat rychle a efektivně nebo naopak opravdu dlouho.

Za zapůjčení hybridního disku Seagate Laptop SSHD děkujeme českému zastoupení Seagate

Za zapůjčení disků WD Black a Black² děkujeme českému zastoupení Western Digital.